Probouzim se v sedm, trillo spi, plan je vztavat az v devet ale me se uz spat nechce. Rozbaluji a zacitam cist suvenyr ktery jsem koupil vcera vecer na trhu - posledni hit od Dana Browna - The Last Symbol. Po devate zaciname balit a v deset vyrazime. Batohy nechavame na recepci, domlouvame taxika na devatou vecerni a jdeme ke Gateway of India, odkud jezdi lode na Elephanta Island, kde jsou dalsi "jeskyne". Prochazime, je to spis takova ochutnavka, upoutavka na Ajantu a Elloru, a jedeme zpatky. Kazda cesta lodi trva pres hodinu, takze se vracime po druhe, prochazime trochu centrum (Colabu) a zaciname hledat netovou kavarnu, coz tedy na prvni pokus moc nevychazi, sice se podarilo dopsat predvcerejsi clanek, ale s vypetim vsech sil, navic chtel 80 rupek za hodinu, vydriduch.
Celkovy dojem z Bombaje je o hodne lepsi nez z Dilli, kdyby nebylo tech milionovych slumu ktere znate z filmu Milionar z chatrce na severu mesta a kolem letiste, tak je to (prinejmensim sirsi centrum) vcelku pekne zapadne vyhlizejici mesto, relativne ciste, bez riks a krav (potazmo kravincu), s modernimi budovami a mrakodrapy. Mesto je to v pravde obrovske, centrum a znacna cast je na poloostrove, zbytek se rozpina na sever, vychod a jih kolem zalivu s pristavem.
Kazdopadne ted jsme v dalsi, chvilku tady pobudeme, pujdeme neco snist a pred devatou se hlasime na hotelu, vyzvedneme bagly, a taxikem hodku na letiste s velkou rezervou, leti nam to 2:20 mistniho casu, tedy pred jedenactou SELC, rano budeme v Londyne a pokud se cestou nic neprihodi (snad ne, rezervy jsou velke), tak v 15:55 pristane nas EasyJet na rodne (rozumej ruzynske) hroude.
PS: Uvitaci vybor, cerveny koberec a nosici zavazadel jsou vitani :-)
UPDATE (Zbytek neděle a pondělí, 28. září 2009)
Jak jsem napsal, vyrazime do jedne lepsi restauracky na veceri, zase jsme tady skoro sami, davame neco dobreho k jidlu. Vyrazime na trh koupit nejake posledni suvenyry a utratit posledni libry, vracime se na hotel, kde neni problem dat si sprchu a par minut pred devatou sedame do taxiku a vyrazime na letiste. Neni tak velky provoz jako vcera, prece jenom je nedele, takze dorazime na letiste asi za hodinu. Do odletu zbyvaji prakticky ctyri a pul hodiny, tak finalne balime batohy na cestu a vyrabime prirucni zavazadlo s vecma potrebnyma k pobytu v letadle, Londyne, opet letadle a nakonec v Praze. Porad cekame az se otevre check-in pro nas odlet ve 2:20 rano s Air India, coz trva nepochopitelne dlouho, otevira se asi az dve hodiny pred odletem (pro srovnani v tu dobu uz byly davno otevrene prepazky pro odlety kolem ctvrte rano). Hlavni problem je, ze dokud nemame odbavena zavazadla tak si nemame ani kam sednout (jedine na zem nebo na vozik).
Odbavime (konecne) zavazadla, jdeme pres security do odletove haly kde uz se da aspon neco delat, jsou tady obchody, kavarny... Po jedne zacina boarding, nasedame, vzletame, davame nejakou veceri, poustime film a na chvilku i usiname.
Teď mě napadá, že bych mohl začít psát za česky s diakritikou :-).
Let nic moc, hlavně jsme se moc nevyspali, v pět hodin snídaně, kolem sedmé přistáváme na Heathrow. Celkem dlouho čekáme na bágly a pak už jen dobít Oysterku a můžeme vyrazit metrem na Victorku. Náš bus na Stansted jede 10:20, jsme tady po půl desáté, takže bychom teoreticky stihli i bus 9:40, ten je ale plný, tak na půl hodinky sedáme v Subwayi a dáváme něco na zahřátí (je tu pouhých 16 stupňů) a něco malého k jídlu za posledních pár liber.
Scházíme zpět na zastávku, už tady stojí náš bus, dáváme do kufru batohy a vyrážíme (po třech týdnech opět máme bezpečnostní pásy) na letiště.
Tady nám na checkinu z jakéhosi důvodu neodbavili zavazadla, ale museli jsme je odnést na přepážku, ale jinak všechno probíhalo hladce, odlétáme, přilétáme, trillo odjíždí Pendolinem do Ostravy a já zatím zůstávám v Praze.
Dík všem co to dočetli až sem :-)
neděle 27. září 2009
Sobota, 26. zari 2009
Vypadnout mame do deviti, takze budicek na osmou, balime a vyrazime. Vcera nam typek poradil, za autobus do Panaji zastavuje u kostelika na hlavni ceste, takze nemusime jit az na autobusak. Bus tam po deseti minutach opravdu prijizdi, nasedame, davame bagly dopredu k ridici a vyrazime. V Panaji planujeme chvilku zustat, zajit na net, pochodit po obchodech a vyrazit dal do Vasca... jenze... autobusak v Panaji je dost mimo centrum, taxikar chce stovku za cestu do centra, tak rovnou sedame na dalsi bus do mesta nejblize letisti - Vasco da Gama.
Ve Vascu hledame internetovou kavarnu, coz neni az takovy problem, problem je ze vsechny netove kavarny se potykaji s globalnim nedostatkem elektriny (cili v podstate cele mesto ma vypadek). Nachazime restauraci s klimatizaci a vlastnim zdrojem elektriny, takze se tam trochu rozsedime a krome obeda si davame i zakusecek a drink na posilnenou pred letem. Kolem jedne pak vyrazime riksou na letiste, mel jsem takovy pocit ze je to posledni riksa ve ktere sedime a ukazalo se, ze to byl pocit opravneny, neb do centra Bombaje riksaci jezdit nesmi.
Na letisti v Goa probihaji klasicke bezpecnostni procedury, tj. prisnejsi nez obvykle v evrope, zase ale s laxnejsim pristupem security pracovniku. Do odletu je casu dost, takze prolezame odletovy terminal, ale moc tady toho neni, cili se rychle presouvame za security, kde v prizemi je ruch a shon, v patre klid, mir a pekny vyhled na letistni plochu. Nas let ma asi pul hodiny zpozdeni, ale nakonec kvapem odletame. Jednoznacne nejrychlejsi presun od zavreni dveri ke vzletu, cela operace byla tak rychla, ze letusaci nestihli security demonstration a v momente kdy se letadlo rozjizdelo po runwayi tak jeste nesedeli na svych mistech. Prekvapive po vzletu tedy dokoncovali demonstraci nikoliv zachrane vesty, ale budouciho plovaku drive znameho jako sedadlo.
Let netrva ani hodinu a pristavame na domestic terminalu Bombajskeho letiste, ktery prochazi modernizaci a vypada uz ted znacne dobre. Trochu nam kazi radost problem s kartou (ATM nase karty mB a KB proste nechce), a kurzy v mistni (i predtim v GOA) smenarne pohybujici se okolo 45 rp za dolar (zvykli jsme na 48).
No nevadi, vybereme v centru. Bereme za 330 predplaceny taxik ke Gateway of India, ridic jede co to da, ale je dopravni spicka, zacpa, prujem, vsechno mozne, takze tech 25 km z letiste jedeme asi hodinu a pul. Prijizdime tedy potme, prvni hotel ktery jsme meli vyhlidnuty je plny, ale mame stesti ve druhem, jeden minipokoj bez koupelny a klimosky za 750, druhy velky s koupelnou a klimoskou za 1550. Chvili vahame, precejenom jsme jeste nikdy za pokoj nedali vic nez 1000 rupek, ale je to posledni den tak nebudeme setrit na nepravem miste, chodit na zachod pres chodbu po ktere se obcas probehne nejaky ten svabik nestoji za to.
Bydlime a vyrazime do mesta zjistit co je kolem, jestli pujdeme zitra do kina (nepujdeme, puvodni predpoklad ze filmy v hindi maji v kine anglicke titulky se nepotvrdil) a vracime se na hotel.
Mame stesti, zase anglicky kanal (WB), vecer davaji Tri do tanga, takze zase koukame a po pulnoci jdeme spat.
Ve Vascu hledame internetovou kavarnu, coz neni az takovy problem, problem je ze vsechny netove kavarny se potykaji s globalnim nedostatkem elektriny (cili v podstate cele mesto ma vypadek). Nachazime restauraci s klimatizaci a vlastnim zdrojem elektriny, takze se tam trochu rozsedime a krome obeda si davame i zakusecek a drink na posilnenou pred letem. Kolem jedne pak vyrazime riksou na letiste, mel jsem takovy pocit ze je to posledni riksa ve ktere sedime a ukazalo se, ze to byl pocit opravneny, neb do centra Bombaje riksaci jezdit nesmi.
Na letisti v Goa probihaji klasicke bezpecnostni procedury, tj. prisnejsi nez obvykle v evrope, zase ale s laxnejsim pristupem security pracovniku. Do odletu je casu dost, takze prolezame odletovy terminal, ale moc tady toho neni, cili se rychle presouvame za security, kde v prizemi je ruch a shon, v patre klid, mir a pekny vyhled na letistni plochu. Nas let ma asi pul hodiny zpozdeni, ale nakonec kvapem odletame. Jednoznacne nejrychlejsi presun od zavreni dveri ke vzletu, cela operace byla tak rychla, ze letusaci nestihli security demonstration a v momente kdy se letadlo rozjizdelo po runwayi tak jeste nesedeli na svych mistech. Prekvapive po vzletu tedy dokoncovali demonstraci nikoliv zachrane vesty, ale budouciho plovaku drive znameho jako sedadlo.
Let netrva ani hodinu a pristavame na domestic terminalu Bombajskeho letiste, ktery prochazi modernizaci a vypada uz ted znacne dobre. Trochu nam kazi radost problem s kartou (ATM nase karty mB a KB proste nechce), a kurzy v mistni (i predtim v GOA) smenarne pohybujici se okolo 45 rp za dolar (zvykli jsme na 48).
No nevadi, vybereme v centru. Bereme za 330 predplaceny taxik ke Gateway of India, ridic jede co to da, ale je dopravni spicka, zacpa, prujem, vsechno mozne, takze tech 25 km z letiste jedeme asi hodinu a pul. Prijizdime tedy potme, prvni hotel ktery jsme meli vyhlidnuty je plny, ale mame stesti ve druhem, jeden minipokoj bez koupelny a klimosky za 750, druhy velky s koupelnou a klimoskou za 1550. Chvili vahame, precejenom jsme jeste nikdy za pokoj nedali vic nez 1000 rupek, ale je to posledni den tak nebudeme setrit na nepravem miste, chodit na zachod pres chodbu po ktere se obcas probehne nejaky ten svabik nestoji za to.
Bydlime a vyrazime do mesta zjistit co je kolem, jestli pujdeme zitra do kina (nepujdeme, puvodni predpoklad ze filmy v hindi maji v kine anglicke titulky se nepotvrdil) a vracime se na hotel.
Mame stesti, zase anglicky kanal (WB), vecer davaji Tri do tanga, takze zase koukame a po pulnoci jdeme spat.
pátek 25. září 2009
Patek, 25. zari 2009
Probouzim se po osme, neni kam spechat, cely den mame na flakani se po okoli. Rano koukam na nejaky podivny americky film (Super Troopers), trillo spi.
Po desate vyrazime do mesta, trillo ma dobry napad, ze bychom si mohli pujcit scooter (neboli v mistni reci bike). Pujcujeme na cely den jednu postarsi Hondu, suma sumarum 200 rp na den + litr paliva (55 rp), coz je cena vice nez luxusni, a muzeme obrazet okolni plaze. Nejdriv vyrazime na sever do Baga Beach.
Baga je celkem pekne letovisko v zatoce, je zde zase cast plaze vyhrazena pro koupani, takze si uzivame more, je zde o poznani vic bilych tak nebudime takovy rozruch, a pak se jdeme najist do plazove restaurace. Trillo dava poradnou rybu za 400 s hranolema, ja havajsky salat ze zeleniny a ovoce servirovany v pulce ananasu, vypada to moc pekne a taky to hodne dobre chutna. Ceny jsou tu pravda trochu vyssi, no co jsme na dovolene tak si ty dva dny musime trochu uzit. Vracime se na vilku trochu pozmenit obsah naseho putovniho batohu, hlavne jsme pozapomeli cepice a namazat se, coz trosku odnesla ramena a cela.
Vyrazime na jih smer Fort Aguada, tam je hodne peknych prilezitosti k foceni (teste se), a i jedna tak trochu schovana plaz kam neni moc videt, tak tam slusne receno nerespektujeme zakaz plavani a jdem si konecne poradne zaplavat. Cestou zpet se nekolikrat snazime dostat k plazi v Candolimu, to se nedari, vzdycky cesta konci u brany nejakeho domu nebo resortu. Na potreti nebo poctvrte to vychazi, na plazi jsou ale jakesi bariery proti sesunuti brehu a rybari, tak koupani pro dnesek balime a vracime se na vilku.
Tam se dukladne odsolujeme a opiskujeme, coz chvilku trva, a vyrazime do netove kavarny.
UPDATE:
Trochu dost se nam setmelo, tak nelenime a jedeme zpatky na domek namazat se protikomarim sajrajtem, a pak vracime nase vozitko. Pas (zaloha) byl vracen, tak ted uz staci najit neco dobreho k jidlu. Kousek od ubytka jsme uz asi stokraj sli/jeli kolem jedne restauracky, tak tam zapadame, neni sezona a tak tam v podstate jsou jenom tri poskoci a zadni hosti. Varit se ale vari, takze davame zase nejakou tu rybku, tentokrat notne ostrou, s hranolema a nejakou skromnou oblohou. Bavime se s mistnim sefikem o vsem moznem, konecne nekdo umi trochu lip anglicky, a pak vyrazime na hotel.
Vecer koukame na nejakou komedii (Over her dead body) na mistnim, anglicky s anglickyma titulkama vysilanem, filmovem kanalu a jdeme spat.
Po desate vyrazime do mesta, trillo ma dobry napad, ze bychom si mohli pujcit scooter (neboli v mistni reci bike). Pujcujeme na cely den jednu postarsi Hondu, suma sumarum 200 rp na den + litr paliva (55 rp), coz je cena vice nez luxusni, a muzeme obrazet okolni plaze. Nejdriv vyrazime na sever do Baga Beach.
Baga je celkem pekne letovisko v zatoce, je zde zase cast plaze vyhrazena pro koupani, takze si uzivame more, je zde o poznani vic bilych tak nebudime takovy rozruch, a pak se jdeme najist do plazove restaurace. Trillo dava poradnou rybu za 400 s hranolema, ja havajsky salat ze zeleniny a ovoce servirovany v pulce ananasu, vypada to moc pekne a taky to hodne dobre chutna. Ceny jsou tu pravda trochu vyssi, no co jsme na dovolene tak si ty dva dny musime trochu uzit. Vracime se na vilku trochu pozmenit obsah naseho putovniho batohu, hlavne jsme pozapomeli cepice a namazat se, coz trosku odnesla ramena a cela.
Vyrazime na jih smer Fort Aguada, tam je hodne peknych prilezitosti k foceni (teste se), a i jedna tak trochu schovana plaz kam neni moc videt, tak tam slusne receno nerespektujeme zakaz plavani a jdem si konecne poradne zaplavat. Cestou zpet se nekolikrat snazime dostat k plazi v Candolimu, to se nedari, vzdycky cesta konci u brany nejakeho domu nebo resortu. Na potreti nebo poctvrte to vychazi, na plazi jsou ale jakesi bariery proti sesunuti brehu a rybari, tak koupani pro dnesek balime a vracime se na vilku.
Tam se dukladne odsolujeme a opiskujeme, coz chvilku trva, a vyrazime do netove kavarny.
UPDATE:
Trochu dost se nam setmelo, tak nelenime a jedeme zpatky na domek namazat se protikomarim sajrajtem, a pak vracime nase vozitko. Pas (zaloha) byl vracen, tak ted uz staci najit neco dobreho k jidlu. Kousek od ubytka jsme uz asi stokraj sli/jeli kolem jedne restauracky, tak tam zapadame, neni sezona a tak tam v podstate jsou jenom tri poskoci a zadni hosti. Varit se ale vari, takze davame zase nejakou tu rybku, tentokrat notne ostrou, s hranolema a nejakou skromnou oblohou. Bavime se s mistnim sefikem o vsem moznem, konecne nekdo umi trochu lip anglicky, a pak vyrazime na hotel.
Vecer koukame na nejakou komedii (Over her dead body) na mistnim, anglicky s anglickyma titulkama vysilanem, filmovem kanalu a jdeme spat.
čtvrtek 24. září 2009
Ctvrtek, 24. zari 2009
Probouzime se po seste, jedeme po stale setmele, ale jiz se jasnici, ceste, zatackama nejakou dzungli. Po par desitkach minut prejizdime hranice statu Goa, nejmensiho indickeho statu, neco vetsiho nez Karlovarsky kraj.
Vystupujeme v Mapuse podle rady chlapika z Fardapuru, tam se o nas rvou taxikari, ten nejdravejsi nabizi cenu 200 rp za odvoz do Calangute Beach, coz je resort kde bychom se chteli na dve noci ubytovat nez vyrazime letadlem do Bombaje. Jedeme, hledame nejaky hotel, vozi nas od certa k dablu mezi jednim obsazenym, druhym predrazenym, tretim... no nakonec mu chceme dat kosem, tak se pta kolik chceme platit, rikame ze 1000 rp za noc, tak on ze OK, nekam vola a pak nas odvazi k domku jedne pani, ktera nam za 1000 rp pronajima vedlejsi domek se dvema pokoji, prakticky vhodny pro ctyri lidi, s kuchynkou a koupelnou, asi 2 minuty k plazi. Nechavame tam veci, jdeme se projit k mori a kolecko po okoli, asi za hodku se vracime a do druhe davame dvacet. Je tady hodne vysoka vlhkost, ale neni nejak moc horko, veci nam nechteji schnout.
Vyrazime na plaz, ta je sice kilometry dlouha, ale vsude vlaji cervene vlajky a na budkach pobrezni hlidky jsou napisy "swimming is strictly prohibited". Jedine misto kde se muze koupat, je asi kilometr na sever od nas, jsou tam dve cerveno-zlute vlajky asi sto metru od sebe, mezi kterymi se koupat muze, na brehu jsou dve veze lifeguardu s pistalkama ktery hlidaji jestli nekdo moc nevybocil nebo neni moc daleko. Prekvapive opet zas a znova jsme tam byli jedini bili, takze stredem veskereho zajmu.
Po pulhodince rochneni ve vlnach se vracime k nasi vilce, zpusobne si na zahrade myjeme nohy abychom nenanosili dovnitr pisek, coz jsme stejne asi nanosili, sprchujeme se a vyrazime do mesta. Narazime na druhy supermarket (prvni byl v Lehu), pod cim si predstavte obchod s nakupnimi kosiky. Porad to venku hrozi destem, sem tam spadne nejaka ta kapka, jdeme dal a zapadame do internetove kavarny, kde pisu predchozi den a tyto radky.
UPDATE:
Vyrazime z netove kavarny dal do centra, hledame nejakou hospudku s morskyma plodama (aspon rybama) ale nejak nemuzeme nic najit. Nakonec nachazime David's place, v jidelnicku nas hned zaujal nejaky seafood plate za ctyri kilca, no co, zijem jenom jednou, davame dva seafood platy a cekame co bude. Nakonec donesl dva pekne velke talire s poradnym kusem ryby, omackou s nejakymi sepiovymi krouzky a peknou hromadou krevet ruznych velikosti, k tomu hranolky a obloha tvorena rajcetem, mrkvi a okurkama. Celkove poradna basta, vyborne a chutne jsme se najedli. Platime a rozhodujeme se vzit to cestou domu po plazi, tzv. zkratkou, coz je potme docela zajimavy plan, no nakonec se nam dari najit spravnou odbocku k nasi vilce i proklickovat chodnicky mezi zahradkami.
Na pokoji mame televizi, coz neni zas tak zadne prekvapeni, zajime ve, ze ani polovina programu neni v Hindi (obvykle 95%), ale obvykle v anglictine, neco i rustine, nemcine, mozna by se naslo i neco jineho. Aspon je na co koukat a vime ze NASA spolu s indianama nasli vodu na mesici, je z toho na vsech zpravodajstvi udalost cislo jedna (nevim jak doma, piste do komentaru).
Jo a jeste jedna vsuvka o mistnich platidlech: dnes poprve se nam dostala do ruky tisicirupiova bankovka, dosud nam vsechny smenarny a bankomaty daly maximalne petistovky. O jeji existenci jsme po vetsinu cesty nemeli ani tuseni, az v Aurangabadu v hotelu na stene recepce byl seznam seriovych cisel ktere nema recepcni prijimat. Jinak teda, obvykle bankomat (a smenarny) vydavaji petistovky a stovky, petistovku je jinde nez v restauraci tezko udat, stovku je problem udat i u riksaku. Nejobvyklejsi bankovka je desitka, tech je dobre mit vzdycky hrst s sebou (spropitne, baksis), petky se pouzivaji malo a jsou v zalostnem stavu. Petka je i mince, ty jsou obvyklejsi nez bankovky. Dalsi mince jsou 1 a 2 rp, s drobnyma (paise) turista v podstate neprijde do styku (me jednou vydali jednu rupku ve dvou padesatnicich, tak jsem je pri prvni prilezitosti poslal zpet do obehu.
Vystupujeme v Mapuse podle rady chlapika z Fardapuru, tam se o nas rvou taxikari, ten nejdravejsi nabizi cenu 200 rp za odvoz do Calangute Beach, coz je resort kde bychom se chteli na dve noci ubytovat nez vyrazime letadlem do Bombaje. Jedeme, hledame nejaky hotel, vozi nas od certa k dablu mezi jednim obsazenym, druhym predrazenym, tretim... no nakonec mu chceme dat kosem, tak se pta kolik chceme platit, rikame ze 1000 rp za noc, tak on ze OK, nekam vola a pak nas odvazi k domku jedne pani, ktera nam za 1000 rp pronajima vedlejsi domek se dvema pokoji, prakticky vhodny pro ctyri lidi, s kuchynkou a koupelnou, asi 2 minuty k plazi. Nechavame tam veci, jdeme se projit k mori a kolecko po okoli, asi za hodku se vracime a do druhe davame dvacet. Je tady hodne vysoka vlhkost, ale neni nejak moc horko, veci nam nechteji schnout.
Vyrazime na plaz, ta je sice kilometry dlouha, ale vsude vlaji cervene vlajky a na budkach pobrezni hlidky jsou napisy "swimming is strictly prohibited". Jedine misto kde se muze koupat, je asi kilometr na sever od nas, jsou tam dve cerveno-zlute vlajky asi sto metru od sebe, mezi kterymi se koupat muze, na brehu jsou dve veze lifeguardu s pistalkama ktery hlidaji jestli nekdo moc nevybocil nebo neni moc daleko. Prekvapive opet zas a znova jsme tam byli jedini bili, takze stredem veskereho zajmu.
Po pulhodince rochneni ve vlnach se vracime k nasi vilce, zpusobne si na zahrade myjeme nohy abychom nenanosili dovnitr pisek, coz jsme stejne asi nanosili, sprchujeme se a vyrazime do mesta. Narazime na druhy supermarket (prvni byl v Lehu), pod cim si predstavte obchod s nakupnimi kosiky. Porad to venku hrozi destem, sem tam spadne nejaka ta kapka, jdeme dal a zapadame do internetove kavarny, kde pisu predchozi den a tyto radky.
UPDATE:
Vyrazime z netove kavarny dal do centra, hledame nejakou hospudku s morskyma plodama (aspon rybama) ale nejak nemuzeme nic najit. Nakonec nachazime David's place, v jidelnicku nas hned zaujal nejaky seafood plate za ctyri kilca, no co, zijem jenom jednou, davame dva seafood platy a cekame co bude. Nakonec donesl dva pekne velke talire s poradnym kusem ryby, omackou s nejakymi sepiovymi krouzky a peknou hromadou krevet ruznych velikosti, k tomu hranolky a obloha tvorena rajcetem, mrkvi a okurkama. Celkove poradna basta, vyborne a chutne jsme se najedli. Platime a rozhodujeme se vzit to cestou domu po plazi, tzv. zkratkou, coz je potme docela zajimavy plan, no nakonec se nam dari najit spravnou odbocku k nasi vilce i proklickovat chodnicky mezi zahradkami.
Na pokoji mame televizi, coz neni zas tak zadne prekvapeni, zajime ve, ze ani polovina programu neni v Hindi (obvykle 95%), ale obvykle v anglictine, neco i rustine, nemcine, mozna by se naslo i neco jineho. Aspon je na co koukat a vime ze NASA spolu s indianama nasli vodu na mesici, je z toho na vsech zpravodajstvi udalost cislo jedna (nevim jak doma, piste do komentaru).
Jo a jeste jedna vsuvka o mistnich platidlech: dnes poprve se nam dostala do ruky tisicirupiova bankovka, dosud nam vsechny smenarny a bankomaty daly maximalne petistovky. O jeji existenci jsme po vetsinu cesty nemeli ani tuseni, az v Aurangabadu v hotelu na stene recepce byl seznam seriovych cisel ktere nema recepcni prijimat. Jinak teda, obvykle bankomat (a smenarny) vydavaji petistovky a stovky, petistovku je jinde nez v restauraci tezko udat, stovku je problem udat i u riksaku. Nejobvyklejsi bankovka je desitka, tech je dobre mit vzdycky hrst s sebou (spropitne, baksis), petky se pouzivaji malo a jsou v zalostnem stavu. Petka je i mince, ty jsou obvyklejsi nez bankovky. Dalsi mince jsou 1 a 2 rp, s drobnyma (paise) turista v podstate neprijde do styku (me jednou vydali jednu rupku ve dvou padesatnicich, tak jsem je pri prvni prilezitosti poslal zpet do obehu.
Streda, 23. zari 2009
Vstavame, pokoj mame na 24 hodin, takze musime vypadnout az pred pul ctvrtou, coz je super. V osm jdeme dolu na recepci, chvilku cekame, pak se pririti cerna Tata Indica ktera nas dneska bude vozit.
Vyrazime smerem na Ellora Caves, pred devatou dorazime, kupujeme listky a platime parkovne (neco co jsme tady jeste nedelali). Nektere "jeskyne" jsou vzdalenejsi, proto nas k nim ridic odvazi. Oproti vcerejsku je Ellora zajimavejsi, chramy jsou rozmanitejsi, nejsou jenom budhisticke ale i hinduisticke, jsou tady dva vodopady, nektere chramy jsou opravdu velke, vicepatrove, jsou tady cele klastery vytesane ve skale... Ikdyz celkove krajina kolem Ajanty vypadala lip, kdybych mel vybrat jedny nebo druhe, doporucil bych Elloru.
Prochazime cely areal asi dve hodiny, pak se vracime k autu a odjizdime smerem na Bibi-Qa-Maqbar, coz je mistni napodobenina slavneho Taj Mahalu postavena synem jeho stavitele. Cestou se nas ridic pokousi doporucit nam jeden shop s hedvabim, ale odmitame vystoupit z auta, takze zadny dalsi shopping nebude. Prijizdime k "Baby Taji", jak se mistni hrobcve prezdiva... no zamer byl pekny, mozna kbychom pred par dny nevideli velky Taj, tak bychom meli jiny pocit. Hlavni problem je, ze ac plan byl velkolepy, rychle dosly penize a plan se musel krouhat (dnes bychom rekli cost cutting :-)). Takze vsechno vypada tak nejak pofiderne, hlavni problem je ze mramor konci asi ve vysce oci, a dal uz je jen jakesi zdivo s omitkou, ktere se rozpada. Za 15 minut jsme z arealu venku, moc k videni tady neni.
Vracime se na hotel pred jednou, mame cas dat se trochu dohromady a jit dolu do restaurace na obed, premek si dava to same co ja mel vcera na veceri, a dostava neco uplne jineho, ja si davam chicken loli-pop a to celkem jde, kureci kousky trochu jako z fastfoodu, k tomu ale silene ostra omacka ktere se snazim vyvarovat. Ale pochutnali jsme si, platime, jdeme nahoru zabalit, odhlasime se z hotelu (snaha platit kartou nevysla - ma ctecku na cip i na mag. prouzek, ale cipova cast nefunguje a prouzek taky neprojde, protoze ctecka u hybridnich karet vyzaduje cip, starou dobrou nehybridni kartu uz bohuzel nemam - pozn. autora pro karetni oddeleni mBank).
Vyrazime na soukromy autobusak, je celkem cisty, jsou tady kose, pekna cekarna, akorat tady nejsou zadne busy. Odjezdu za den je poskrovnu, tak dvacet, ale nas bus prijizdi, je to sice Volvo, ale vypada ze ma za sebou uz tak milion km, takze mistni standart, batohy do zavazadloveho prostoru, opustime Aurangabad a trada smer Goa. Asi po dvou hodinach jizdy nas chyti desna bourka, lilo jako z konve, blesku tak sto do minuty, do Pune vzdaleneho asi 200 km dojizdime asi po ctyrech hodinach jizdy po relativne solidni 2+2 pruhy siroke ceste. Po Pune se motame asi hodinu, vyhlizime stopy Tieta (videli jsme jeden naborovy bilboard). Vyrazime k jihu a snazime se usnout.
Vyrazime smerem na Ellora Caves, pred devatou dorazime, kupujeme listky a platime parkovne (neco co jsme tady jeste nedelali). Nektere "jeskyne" jsou vzdalenejsi, proto nas k nim ridic odvazi. Oproti vcerejsku je Ellora zajimavejsi, chramy jsou rozmanitejsi, nejsou jenom budhisticke ale i hinduisticke, jsou tady dva vodopady, nektere chramy jsou opravdu velke, vicepatrove, jsou tady cele klastery vytesane ve skale... Ikdyz celkove krajina kolem Ajanty vypadala lip, kdybych mel vybrat jedny nebo druhe, doporucil bych Elloru.
Prochazime cely areal asi dve hodiny, pak se vracime k autu a odjizdime smerem na Bibi-Qa-Maqbar, coz je mistni napodobenina slavneho Taj Mahalu postavena synem jeho stavitele. Cestou se nas ridic pokousi doporucit nam jeden shop s hedvabim, ale odmitame vystoupit z auta, takze zadny dalsi shopping nebude. Prijizdime k "Baby Taji", jak se mistni hrobcve prezdiva... no zamer byl pekny, mozna kbychom pred par dny nevideli velky Taj, tak bychom meli jiny pocit. Hlavni problem je, ze ac plan byl velkolepy, rychle dosly penize a plan se musel krouhat (dnes bychom rekli cost cutting :-)). Takze vsechno vypada tak nejak pofiderne, hlavni problem je ze mramor konci asi ve vysce oci, a dal uz je jen jakesi zdivo s omitkou, ktere se rozpada. Za 15 minut jsme z arealu venku, moc k videni tady neni.
Vracime se na hotel pred jednou, mame cas dat se trochu dohromady a jit dolu do restaurace na obed, premek si dava to same co ja mel vcera na veceri, a dostava neco uplne jineho, ja si davam chicken loli-pop a to celkem jde, kureci kousky trochu jako z fastfoodu, k tomu ale silene ostra omacka ktere se snazim vyvarovat. Ale pochutnali jsme si, platime, jdeme nahoru zabalit, odhlasime se z hotelu (snaha platit kartou nevysla - ma ctecku na cip i na mag. prouzek, ale cipova cast nefunguje a prouzek taky neprojde, protoze ctecka u hybridnich karet vyzaduje cip, starou dobrou nehybridni kartu uz bohuzel nemam - pozn. autora pro karetni oddeleni mBank).
Vyrazime na soukromy autobusak, je celkem cisty, jsou tady kose, pekna cekarna, akorat tady nejsou zadne busy. Odjezdu za den je poskrovnu, tak dvacet, ale nas bus prijizdi, je to sice Volvo, ale vypada ze ma za sebou uz tak milion km, takze mistni standart, batohy do zavazadloveho prostoru, opustime Aurangabad a trada smer Goa. Asi po dvou hodinach jizdy nas chyti desna bourka, lilo jako z konve, blesku tak sto do minuty, do Pune vzdaleneho asi 200 km dojizdime asi po ctyrech hodinach jizdy po relativne solidni 2+2 pruhy siroke ceste. Po Pune se motame asi hodinu, vyhlizime stopy Tieta (videli jsme jeden naborovy bilboard). Vyrazime k jihu a snazime se usnout.
středa 23. září 2009
Utery, 22. zari 2009
Balime veci a po osme vyrazime z pokoje. Bagly nechavame dole na recepci, bereme jenom maly batuzek na nejnutnejsi veci a vyrazime smer Ajanta. Neni to daleko, jak jsem psal vcera, asi tri kilometry, ale jit se nam to nechce. Riksak pred hotelem chce myslim stovku, tomu se zasmejeme a jdeme dal. Asi po sto metrech nam zastavuje riksak, ktery sice uz mel nalozeno, ale vepredu na miste pro ridice se prece tri vejdeme, tak jedeme na pul zadku za dvacku (za oba).
Platime sedm rupek za vstup do arealu, dalsich sedm za ekologicky bus ktery jezdi od brany k jeskynim, a nakonec 250 klasicky za vstupne. Kupujeme hlavne zasobu vody a vyrazime. Jeskyne jsou vlastne vytesane budhisticke chramy, nektere stare i vice nez dva tisice let, obvykle ale z pateho stoleti. Nektere jsou zajimavejsi, vetsi, ale jinak v podstate vsechny na jedno brdo. Zajimava je priroda, vsechny chramy jsou seskupeny ve tvaru podkovy v ohybu reky na dne kanonu, vsude roste hojnost vegetace.
Prochazime asi dve hodinky a vyrazime zpatky, bereme riksaka na hotel asi za 30 nebo ctyricet, davame cosi k piti a vyrazime na zastavku. Cekame tak dvacet minut, prijizdi zatim nejsolidnejsi lokalni bus, jenom po dvou sedackach na kazde strane, nove (tj. v tomto stoleti) calounenych, usazujeme se a vyrazime. Trasa je 100 km, platime po sedmdesati (a nejake drobne) rupkach.
Prvni vec, kterou v Aurgangabadu musime udelat, je vyzvednout a zaplatit listky v hotelu Mahrandir, ktery provozuje udajne prvni soukrome autobusove nadrazi v Indii (na placku za hotelem). Z hlavniho autobusaku bereme riksu za 20 k Mahrandiru, platime listky do Goa na zitra ve ctyri (coz je v dobe kdy pisu tenhle radek za hodinu a tri ctvrte), zkousime v tomtez hotelu ubytovani, sice vypada dobre, ale za pokoj s klimou chteji 1500 + deset procent tax, to je hodne mimo nas budget, takze odmitame. Kousek niz po ulici nachazime jiny solidni hotel, tam mame za 900+90 tax delux pokoj s klimatizaci, dokonce s kobercem!
V hotelu je i neco mezi pujcovnou aut a cestovkou, zarizujeme si na zitra auto s ridicem za 850, ktery nas zaveze k 30 km vzdalenym Ellora Caves a k mistni obdobe Taj Mahalu, a stihne nas dopravit zpet do dvou, abychom se stihli osprchovat a vyrazit na bus.
Jdeme na internet, dopisujeme resty, stridame dve netove kavarny, ta jedna (kde teda sedim i ted) nejak blbne a hlavne ma strasne tuhe klavesnice (maji v tom nejaky bordel). Uz se stmiva, vracime se na hotel, jsme trochu poposli k te druhe kavarne, tak se nam nechce po tme vracet pesky (po tme znamena o pul sedme, proste tady je tma skoro od sesti do sesti), tak berem riksu, rika za dvacet, pak si riksak vystoupi, dohaduje se s nejakym jinym, a vraci se a ze pry ctyricet, ze je to daleko. Prdime na neho a bereme jinou riksu o padesat metru dal za dvacet.
Na hotelu davame veceri, konecne zase poradne jidlo, rano nas zase chytil nejaky prujem ale uz je to v pohode, davame i nejaky ten drink (trillo z bulharska zvykly na ledacos dava dvakrat colu s rumem, ja nejaky citronovy strik s vodkou), platime a jdeme spat. Zitra je taky den.
Platime sedm rupek za vstup do arealu, dalsich sedm za ekologicky bus ktery jezdi od brany k jeskynim, a nakonec 250 klasicky za vstupne. Kupujeme hlavne zasobu vody a vyrazime. Jeskyne jsou vlastne vytesane budhisticke chramy, nektere stare i vice nez dva tisice let, obvykle ale z pateho stoleti. Nektere jsou zajimavejsi, vetsi, ale jinak v podstate vsechny na jedno brdo. Zajimava je priroda, vsechny chramy jsou seskupeny ve tvaru podkovy v ohybu reky na dne kanonu, vsude roste hojnost vegetace.Prochazime asi dve hodinky a vyrazime zpatky, bereme riksaka na hotel asi za 30 nebo ctyricet, davame cosi k piti a vyrazime na zastavku. Cekame tak dvacet minut, prijizdi zatim nejsolidnejsi lokalni bus, jenom po dvou sedackach na kazde strane, nove (tj. v tomto stoleti) calounenych, usazujeme se a vyrazime. Trasa je 100 km, platime po sedmdesati (a nejake drobne) rupkach.
Prvni vec, kterou v Aurgangabadu musime udelat, je vyzvednout a zaplatit listky v hotelu Mahrandir, ktery provozuje udajne prvni soukrome autobusove nadrazi v Indii (na placku za hotelem). Z hlavniho autobusaku bereme riksu za 20 k Mahrandiru, platime listky do Goa na zitra ve ctyri (coz je v dobe kdy pisu tenhle radek za hodinu a tri ctvrte), zkousime v tomtez hotelu ubytovani, sice vypada dobre, ale za pokoj s klimou chteji 1500 + deset procent tax, to je hodne mimo nas budget, takze odmitame. Kousek niz po ulici nachazime jiny solidni hotel, tam mame za 900+90 tax delux pokoj s klimatizaci, dokonce s kobercem!
V hotelu je i neco mezi pujcovnou aut a cestovkou, zarizujeme si na zitra auto s ridicem za 850, ktery nas zaveze k 30 km vzdalenym Ellora Caves a k mistni obdobe Taj Mahalu, a stihne nas dopravit zpet do dvou, abychom se stihli osprchovat a vyrazit na bus.
Jdeme na internet, dopisujeme resty, stridame dve netove kavarny, ta jedna (kde teda sedim i ted) nejak blbne a hlavne ma strasne tuhe klavesnice (maji v tom nejaky bordel). Uz se stmiva, vracime se na hotel, jsme trochu poposli k te druhe kavarne, tak se nam nechce po tme vracet pesky (po tme znamena o pul sedme, proste tady je tma skoro od sesti do sesti), tak berem riksu, rika za dvacet, pak si riksak vystoupi, dohaduje se s nejakym jinym, a vraci se a ze pry ctyricet, ze je to daleko. Prdime na neho a bereme jinou riksu o padesat metru dal za dvacet.
Na hotelu davame veceri, konecne zase poradne jidlo, rano nas zase chytil nejaky prujem ale uz je to v pohode, davame i nejaky ten drink (trillo z bulharska zvykly na ledacos dava dvakrat colu s rumem, ja nejaky citronovy strik s vodkou), platime a jdeme spat. Zitra je taky den.
úterý 22. září 2009
Pondeli, 21. zari 2009
Hned po pulnoci se po nasem vagone zacina roztahovat particka mladencu, sedaji a lehaji kam se da, nastesti jedou asi dve zastavky a kolem druhe jsou pryc. Pak je klid az do sesti, kdy zacina svitat a indiani se zacinaji budit. Davame stredni lehatko do svisle pozice a zbyva nam z celkovych devatenacti hodin jeste sest a pul. Neuveritelne se to tahne, krajina je strasne fadni zelena placka, vsechna mesta kterymi projizdime vypadaji stejne. Nejak to ale pretrpime a o pul jedne, dle jizdniho radu, po ujetych 1100 km vystupujeme v dnesni cilove destinaci Jalgaon.
Rovnou ze stanice si to zamirime k vytipovanemu hotelu Plaza, ktery stoji asi dve ste metru od nadrazi. Sefik nam sice rekne, ze ma vsechny pokoje zabukovane, ale ukazal nam pokoje, dal nam caj a nechal nas osprchovat, coz uz jsme opravdu potrebovali. Navrhl nam tri varianty - ze se pokusi nejaky pokoj uvolnit, nebo nam zajisti pokoj v nekterem z okolnich hotelu, a nebo, idealni treti varianta, nam zajisti pokoj nedaleko "jeskyni" v Ajante, coz je nase zitrejsi destinace, casu na presun tam mame dost, tak to berem. Vysvetlil nam, kde se muzeme dobre najist a jak se dostaneme na autobusak.
Dle doporuceni si davame obed, nejak nam po te jizde vlakem neni dvakrat, takze trillo ji nejake ty spagety po cinsku a ja si davam jakysi mistni ananasovy jogurt s chapati (asi jsem vypadal dost jako exot), k tomu pitivo, a vyrazime na autobusak. Snazime se jeste zajistit bus na stredu z Aurangabadu do Goa, to se nam ale po telefonu nedari (neni na druhe strane nic slyset). Nechavame na jindy.
Vyrazime, dle informaci hoteliera z Plazy mame vystoupit na privni zastavce ve Faradhpuru (nebo tak nejak), tam je nekolik hotelu a je to asi dva kilometry od vstupu do komplexu Ajanta Caves. Dobre se to rika, ale vzhledem k tomu, ze v autobusu snad vubec nikdo neumi anglicky, je identifikovat prvni zastavku ve Faradhpuru dost obtizne. Nekolikrat se prodirame k vychodu, tam se ale dovidame ze jeste ne, ze dalsi zastavka. Na potreti to vychazi, unaveni, upoceni vystupujeme a uz ze zastavky vidime nas hotel Padmepani Park. Bereme za osm stovek pokoj s klimatizaci, na prvni pohled vypada solidne, ale je na pokraji pole a jakmile se setmi, tak se nam do pokoje zacne tlacit docela dost hmyzu.
No to trosku predbiham, ptame se na recepci po internetu a zabookovani jizdenky Aurangabad-Goa, tak nas jeden z mistnich chlapiku bere na prohlidku jeho vesnice, kde nejaky internet i znaji, a ma nejakeho znameho co jezdi casto do Goa, ktery nam poradi. Vesnici se prohaneji houfy krav, prasat a deti, internetovou chysi nachazime, ale internet zrovna nefunguje, tak jdeme za jeho znamym. Ten nas usadi, povypravi nam o Goa, zavola, zajisti nam bus, ktery staci jenom zitra prijit zaplatit. Pak ze nas vezmou na prochazku smerem k Ajanta Caves, ze je tam pekny vyhled kdyz se zacne stmivat. Docela se s nima da pokecat, takze tahame ruzne informace, no nakonec to konci tak ze nas zase dotahnou do nejakeho shopu se suvenyrama z lokalnich polodrahokamu a mramoru. Trillo nakonec cosi kupuje, ja alespon sadu pohledu, precejenom nam chlapici docela dobre poradil co a jak v Goa a zajistili jizdenky. Vracime se po hlavni ceste na hotel uz po tme, tam vyzabijime asi padesat kobylek a ruznych brouku, vysprejujeme repelentem skviry kolem dveri a jdeme spat. Trochu bojujeme s klimatizaci, chvili je horko, chvili zase zima, sem tam otravuje nejaky ten brouk...
Rovnou ze stanice si to zamirime k vytipovanemu hotelu Plaza, ktery stoji asi dve ste metru od nadrazi. Sefik nam sice rekne, ze ma vsechny pokoje zabukovane, ale ukazal nam pokoje, dal nam caj a nechal nas osprchovat, coz uz jsme opravdu potrebovali. Navrhl nam tri varianty - ze se pokusi nejaky pokoj uvolnit, nebo nam zajisti pokoj v nekterem z okolnich hotelu, a nebo, idealni treti varianta, nam zajisti pokoj nedaleko "jeskyni" v Ajante, coz je nase zitrejsi destinace, casu na presun tam mame dost, tak to berem. Vysvetlil nam, kde se muzeme dobre najist a jak se dostaneme na autobusak.
Dle doporuceni si davame obed, nejak nam po te jizde vlakem neni dvakrat, takze trillo ji nejake ty spagety po cinsku a ja si davam jakysi mistni ananasovy jogurt s chapati (asi jsem vypadal dost jako exot), k tomu pitivo, a vyrazime na autobusak. Snazime se jeste zajistit bus na stredu z Aurangabadu do Goa, to se nam ale po telefonu nedari (neni na druhe strane nic slyset). Nechavame na jindy.
Vyrazime, dle informaci hoteliera z Plazy mame vystoupit na privni zastavce ve Faradhpuru (nebo tak nejak), tam je nekolik hotelu a je to asi dva kilometry od vstupu do komplexu Ajanta Caves. Dobre se to rika, ale vzhledem k tomu, ze v autobusu snad vubec nikdo neumi anglicky, je identifikovat prvni zastavku ve Faradhpuru dost obtizne. Nekolikrat se prodirame k vychodu, tam se ale dovidame ze jeste ne, ze dalsi zastavka. Na potreti to vychazi, unaveni, upoceni vystupujeme a uz ze zastavky vidime nas hotel Padmepani Park. Bereme za osm stovek pokoj s klimatizaci, na prvni pohled vypada solidne, ale je na pokraji pole a jakmile se setmi, tak se nam do pokoje zacne tlacit docela dost hmyzu.
No to trosku predbiham, ptame se na recepci po internetu a zabookovani jizdenky Aurangabad-Goa, tak nas jeden z mistnich chlapiku bere na prohlidku jeho vesnice, kde nejaky internet i znaji, a ma nejakeho znameho co jezdi casto do Goa, ktery nam poradi. Vesnici se prohaneji houfy krav, prasat a deti, internetovou chysi nachazime, ale internet zrovna nefunguje, tak jdeme za jeho znamym. Ten nas usadi, povypravi nam o Goa, zavola, zajisti nam bus, ktery staci jenom zitra prijit zaplatit. Pak ze nas vezmou na prochazku smerem k Ajanta Caves, ze je tam pekny vyhled kdyz se zacne stmivat. Docela se s nima da pokecat, takze tahame ruzne informace, no nakonec to konci tak ze nas zase dotahnou do nejakeho shopu se suvenyrama z lokalnich polodrahokamu a mramoru. Trillo nakonec cosi kupuje, ja alespon sadu pohledu, precejenom nam chlapici docela dobre poradil co a jak v Goa a zajistili jizdenky. Vracime se po hlavni ceste na hotel uz po tme, tam vyzabijime asi padesat kobylek a ruznych brouku, vysprejujeme repelentem skviry kolem dveri a jdeme spat. Trochu bojujeme s klimatizaci, chvili je horko, chvili zase zima, sem tam otravuje nejaky ten brouk...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
