Pondeli, 14. zari 2009

Dodatek k predchozimu dni: Tak, z kavarny jsme vypadli, vzali na hotelu bagly, a vyrazili do ulic hledat riksu. Prvni pokus s cyklorikskou nevysel, kdyz slysel Old Delhi station tak se mu jemne podlomila kolena a zavrtel hlavou, tak jsme dalsi cyklose uz nezkouseli. Jak na potvoru po bazaru zrovna nejezdily zadne volne normalni motorizovane (vsechny v Dilli povinne na CNG, i busy a taxiky) rikse, takze jsme museli slapat pesky az k novodillijskemu nadrazi. Tam na nas vykrikovali taxy jako 250, kdyz jsme se na to vesele usmali, tak rekli "kolik chcete platit?" a ja na to "pade", tak nas poslal autobusem... no nakonec po trose vyjednavani jedeme s jednim belovlasym dedou za 90 rupek. Deda to hnal zajimave, nejdriv nejak po hlavnich cestach pres Connaught Place, a pak krivolakym ulickama stareho Dilli kteryma jsme prochazeli pres den. Za dvacet minut jsme byli tam.

Jelikoz jedeme lepsi tridou SL (sleeper class), mame narok na vstup do cekarny pro prvni tridu (ikdyz jako asi jedine belochy by nam nemel nikdo nervy kontrolovat jizdenku). Na mistnich toaletach objevujeme i sprchy (resp. neco tomu velmi podobneho), coz trilla nenechava zcela chladnym (resp. nenechava ho to upocenym a dela ho to zcela chladnym), takze jednu ze sprch predelava k obrazu svemu (a posleze memu).

Koupime nejake orisky do vlaku, nejake piti a vyrazime. Mame vagon S7, lehatka 1 a 2, usedame, za chvili je trochu poprask, protoze kdosi se jal precislovat vagony a z naseho se stava S6, tak musime o vuz dal. Tam uz je vyvesen seznam cestujicich v cele s nami, takze no problemo, nastupujeme, chvilku vyckavame, rozjizdime se... V "kupe" je nas osm, tri lehatka po stranach jako v nasich vlacich, dva lehatka podel vlaku v chodbicce. "Kupe" nejsou nejak oddelena, podobne jako v ruskych vlacich (aspon co vim, nikdy jsem v rusku nebyl). Je horko, ale vetrani funguje dobre, na strope jsou vetraky... V kupe jedeme s jednim filozofujicim starsim panem a jeho synem, kteri obstojne mluvi anglicky, tak se z pocatku trochu rozpovidame (klasicky vysvetlujeme ze se rozpadlo ceskoslovensko, ze to je nekde u nemecka (to znaji, byli ve frankfurtu), o svycarsku deda prohlasil ze je to raj na zemi (coz vzhledem k miste jeho soucasneho pobytu asi opravdu je), atd.).

Rozkladame prostredni luzko (ve dne slouzi jako operadlo), a jdeme na kute. Spime celkem dobre, prvni jizda vlakem (jeste budou dve) probehla uspesne. Rano vstavame kolem sedme, po osme dorazime do cilove stanice Jodhpur.

Relativne dobre vyspani vyrazime do predem vytipovaneho hotelu Govind (prakticky pres ulici), vybirame mezi pokojem s (450) nebo bez (700) klimatizace, klimoska nakonec vitezi. Vyrazime do mesta riksakem na Mehrangahr Fort (nebo tak nejak se to pise), obrovsky pevnostni komplex, sidlo mistnich radzu (v podstate funguje dodnes, ale dnesni radza se prestehoval nekam bokem aby zpristupnil objekt verejnosti (pokrocily to clovek, inu, Rajastan).

Dostavame (v cene, za zalohu, dal jsem jim cesky ridicak) audiopruvodce, prochazime asi dve hodiny celou pevnosti. Opravdu stoji za videni, jedna z nejzajimavejsich veci ktere jsme zatim videli (taky hlavne kvuli ni jsme do Jodhpuru zajizdeli, nic moc vic tady neni). Pri odevzdavani pruvodcu je maly problem, odevzdavaji se jinde nez berou, a muj ridicak jeste nedorazil. Tak davame obcerstveni v hradni kavarne (dve deci mango dzusu, resp. trillo ice tea) za nekrestanskych 12 korun. Ridicak je nalezen, vracen a my se vydavame pod pevnost. Tam nejaky manik vyrabi macetou kokosy s brckem, stavim se k tomu ostychave, ale za dvacet rupek no nekup to, trillo prekecava, tak taky jeden beru. Chtelo by to vychladit, bylo by to lepsi.

Dolu z pevnosti jdeme pesky pres stare mesto, cestu nam znacne zneprijemnuje neustale volani "hello" - to by jeste nevadilo, pak "give money" ze strany malych deti, to by jeste taky slo, ale vylozene srat nas zacali dva klucinove, kteri nas pronasledovali aspon kilometr ulickama a hulakali na cele kolo "give ten rupiiiiis". No nakonec to vzdali, my dochazime na hlavni ulici, davame si Thali (uz jsme to jedli jednou, ale nemohl jsem si na ten nazev vzpomenout) - velky plechovy talir, na nem asi sest misek s ruznyma pochoutkama, k tomu chapati, pak nejaka zelenina okolo... tentokrat za vselidovych 70 rp (zase nejdrazsi jidlo co tam meli, za bratru 28 Kc), k tomu dost piti, takze se dostavame na dve stovky.

Vyrazime na autobusak koupit listek do Jaipuru na zitra rano, to neni az takovy problem, rozlustil jsem jizdni rad v Hindi, mel radost ze mi ty hodinu uceni konecne k necemu byly, v zapeti trillo nasel anglicky :-), jedeme klimatizovanym busem v zitra rano v 8:15, melo by to trvat takovych 6-7 hodin.

Je strasne horko, takze koncime s dnesnim chozenim a bereme riksaka za 20 rp k mistnim zahradam, ktere jsou domovem (cituji RG) depresivni mestske ZOO. To celkem odpovida, nejen ze je mala a uzasne neprehledna - v parku je asi 6 kruhu, v kazdem jedna cast zoo, park jako takovy je volne pristupny, do zoo se plati, takze porad pri vstupu ukazujete listek, navic porad hledame dookola vchod... uz to je depresivni. Navic ty zvirata v teplotach splhajicim ke ctyricitce taky vypadaji hodne depresivne, v depresivnich pribytcich... Nejlip jeste vypadali ptaci, tech je hodne v jedne velke voliere, pak jsme videli spiciho tygra a par opic, pak nejake srnky a danky.

Konec srandy, jdeme na net psat blog... no prvni kavarna do ktere jsme vlezli stala za vsechny prachy - otevrit facebook trvalo pet minut. Po onech peti minutach to vzdavame, sedame na riksaka a mirime na hotel. Davame sprchu a kratky relax, a schazime dolu do netove kavarny. Tady uz net fici dobre. Hlavnim cilem dne je koupit jizdenky na patecni vecer z Agry do Varanasi, na nedeli vecer do Jalgaonu, a pak letenku na sobotu pred odjezdem z Goa do Bombaje. Tim se nam jasne vytycila cesta presne podle puvodniho harmonogramu, takze uz nemame moc kam uhnout (a to teda ani nechceme). Na Bombaj nam moc casu nezbyde, ale pri predstave ze je to takove druhe Dilli, toho neni moc co litovat. Jeden den bude muset stacit. Vyhodu to ma taky v tom, ze do Bombaje nepojedem vlakem, tudiz asi neuvidime slumy a nepokazime si prozatimni dojem o Indii (pravda Incredible India to zrovna neni, ale da se).

Listky se koupit podarilo (vsechno pres net, vydelat mistnim taskarum - na kazdem rohu je train/bus/air booking office - nedame), letenku taky (na to ze to leti za uz 12 dni, tak cena 760 korun na osobu nezni tak zle :-)), zitra rano frcime do Jaipuru, tam budem asi dve noci (nebo jednu a pojedeme do Agry, uvidime jak to vyjde).

A pohadky je (pro dnesek) konec.

Update:

Davame jeste jidlo v restauraci nad hotelem s vyhledem na pevnost, ktera bohuzel neni osvetlena, tak vidime jenom nezretelnou siluetu a tri svitici okna (asi na WC nekdo zapomel zhasnout). Ja zkousim zase pizzu, za moc to nestalo, slibuju ze to bylo naposled, trillo jedl uz ani nevim co. Nastavit budika na sedmou a spat.